Proč jsou investice do nemovitostí tak populární?

Pokud zvažujete, zda investovat do nemovitosti – a to ať pro svoje vlastní účely a nebo s cílem jí pronajímat – je na místě zamyslet se nad otázkou, proč vložit svoje peníze zrovna do nemovitostí a ne do jiných aktiv.

Know-how získané více než 20 lety investicí do nemovitostí představuje Evžen Korec ve svých bestsellerech. Můžete zakoupit i online.

Nenechte se ovlivnit reklamou

Jistě to znáte sami, stačí zapnout televizi, mrknout na internet nebo otevřít noviny a ztrácíte se v tom. Reklamy, marketingové triky a názory rádoby nezávislých expertů nám dennodenně tlačí do hlavy, do čeho bychom měli investovat, jak a čím se zajistit na stáří a jak nejlépe zhodnocovat naše úspory. Prim samozřejmě hrají banky a penzijní fondy, protože jejich marketingové rozpočty jsou téměř nevyčerpatelné. A divili byste se, kolik peněz jsou ve skutečnosti velcí zadavatelé reklam ochotni nacpat do po všech stránkách promyšlené přesvědčující kampaně.

970x210-vybiramebyt-3

Úspěšný prodej už dávno není jen o nakoupených reklamních nosičích a poutavém sloganu, většina velkých investic těchto zadavatelů reklamy dnes míří do přesvědčovacích strategií. Tedy jakým způsobem a za pomoci jakých nástrojů (a také jakých lidí, a dokonce i jakých veřejných institucí) v lidech vyvolat nutnou potřebu nějakého „produktu“ a následně jim tento „produkt“ nabídnout způsobem, aby si mysleli, že se pro něj sami svobodně rozhodli.

Akcie, státní dluhopisy, třetí důchodový pilíř, druhý důchodový pilíř, zlato, platina, jiné komodity… Jak si z té nepřeberné nabídky možností vybrat z vlastní vůle, aniž bychom si vybírali něco, co nám bylo jen umně podstrčeno marketingovou masáží?

V tom vám těžko poradíme. Alespoň se vám ale můžeme pokusit nastínit, jak se ve stejných situacích rozhodujeme my. Osobně se držíme pravidla, že člověk by měl investovat především do toho, čemu rozumí. Jedině tak může mít nad svými financemi neustálou kontrolu a kdykoli si spočítat, jak na tom právě v daný okamžik je. Nicméně každý z nás se živí něčím jiným, každý máme pro něco talent a něco jiného nás třeba baví a zajímá. A naopak – některým věcem třeba vůbec nerozumíme a ani rozumět nechceme.

Nemovitosti mají minimum rizik

Investování do výnosových nemovitostí totiž žádné speciální know how ani trvalé studium vůbec nevyžaduje. A jak zjistíte na našem webu v dalších článcích v sekci Jak investovat do nemovitostí, právě nemovitosti coby investiční nástroj v sobě dokonale kombinují i většinu dalších pozitivních vlastností různých forem investic a překvapivě málo rizik.

Kromě toho, že investování do nemovitostí vůbec nemusíte detailně rozumět, vám stačí pouze řídit se důsledně našimi radami, abyste mohli dlouhodobě získávat pravidelný a bezrizikový výnos převyšující inflaci ve výši nejméně 5 % ročně. Přitom tento výnos vám každý měsíc přijde na váš účet nebo si jej vyzvednete osobně v hotovosti a právě tento pravidelný peněžní tok je další velkou výhodou investování do nemovitostí. Výnosy například u penzijních nebo podílových fondů, kromě toho, že jsou zpravidla výrazně nižší než u nemovitostí, nikdy nebudete pravidelně dostávat formou peněžního toku. Zpravidla budou uloženy po celou dobu investice kdesi v bance či jiném finančním ústavu a vy se o nich dozvíte pouze z pravidelně zasílaných výpisů.

Právě proto, že je s nemovitostmi spojen pravidelný peněžní tok, je možné si na investování do nich půjčit. A to je vůbec nejdůležitější vlastností. Protože pokud se budete řídit našimi radami, můžete si klidně na valnou část vaší investice levně půjčit a již od prvního dne začít vydělávat. Své vlastní peníze přitom investujete pouze jednou, na začátku, a pak už vůbec. Žádné pravidelné měsíční platby, které by ukrajovaly z vašeho rozpočtu a nutily vás snižovat vaši životní úroveň.

O své investici přitom budete neustále sami rozhodovat, budete mít své úspory neustále pod kontrolou a kdykoli z investice budete moci vycouvat, pokud se k tomu rozhodnete nebo budete třeba náhle potřebovat větší finanční obnos.

Stačí si jen správně vybrat

Domnění, že investice do nemovitostí znamená zmrazení velké finanční částky na velmi dlouhé období, je sice bohužel široce rozšířené, ale úplně nepravdivé. V dnešní době lze naopak nákup nemovitosti realizovat prakticky i bez úspor a stejně tak lze případnou hypotéku převést na jinou nemovitost nebo prodat i s bytem. Žádný jiný investiční instrument se srovnatelně vysokým a srovnatelně bezrizikovým výnosem vám tuto možnost nenabídne, aniž byste se museli smířit s jednorázovou ztrátou či finančním penále.

Nemovitosti v sobě zkrátka dokonale kombinují většinu pozitiv všech ostatních investičních nástrojů a až překvapivě málo negativ. Už jen zbývá rozhodnout, zda koupit dům či byt a zda starší nebo nový.

Vyplatí se pronajímat byt přes realitku?

Hledání toho správného nájemníka nesmí majitel bytu nikdy podcenit a je potřeba myslet na spoustu okolností, jak už jsme vysvětlili v článku Jak se nespálit při výběru nájemníka pro váš byt. Jako majitelé bytu jistě zvažujete i možnost, že selekci zájemců o bydlení necháte na odbornících z realitní kanceláře. Vyplatí se to ale?

Pokud pronajímáte jeden nebo pár výnosových bytů, pak rozhodně nikoli. Velmi pravděpodobně by vám realitka nadělala více škody než užitku, a to i v případě, že narazíte na poctivou firmu.

Jeden, dva nebo třeba čtyři výnosové byty si totiž vždy zvládnete obhospodařovat kompletně ve vlastní režii a vězte, že vždy půjde o tu nejméně rizikovou a zároveň nejkvalitnější alternativu. Stačí se toho jen nebát a řídit se našimi radami. Bez seriózní realitní kanceláře se ale zřejmě neobejdou investoři, kteří do nemovitostí investují ve větším objemu.

970x210-vybiramebyt-5

Velcí investoři šetří čas

Máte-li to štěstí, že patříte nebo můžete patřit do této druhé skupiny, nabízí se logická otázka. Je pro mě investování do realit s tak velkým portfoliem ještě stále minimálně pracné? Čas potřebný na správu investice v řádu několika desítek bytů se i při maximální efektivitě pomalu blíží časové dotaci regulérního pracovního poměru. A je pochopitelné, že zrovna takoví lidé, kteří mají zpravidla volného času nedostatek, se správou svých výnosových nemovitostí ve volném čase zabývat nechtějí.

Někteří tyto povinnosti možná delegují na své rodinné příslušníky, ale většina jich právě využívá služeb realitních kanceláří. Zajímavé ale je, jakých.

Takoví lidé obvykle nevyužívají služeb velkých síťových realitních kanceláří, jejichž inzeráty na vás křičí z každého bezplatného realitního plátku nebo jejichž automaticky exportované inzeráty stále zaplavují realitní servery. Nezřídka i takovým způsobem, že více různých kanceláří nabízí jeden a tentýž byt často i za rozdílné ceny.

Důležitý je osobní přístup

Kdepak, takoví lidé si zakládají na osobním přístupu a dobře vědí proč. Využívají služby takových realitních kanceláří, pro které jsou klíčovým zákazníkem, kde jednají stále se stejným člověkem (zpravidla s majitelem, který na rozdíl od řadového makléře zaměstnaného na živnostenský list u velké realitky nezmizí za pár týdnů či měsíců jako pára nad hrncem).

Často pak na ně delegují nejen proces samotného hledání nájemníků a prohlídky nemovitosti, ale i podpisy všech souvisejících smluv, prověření zájemců např. v registrech dlužníků, úklid a kontrolu stavu bytu po předání končícím nájemcem, fyzické předání bytu novému nájemci, zastupování majitele nemovitosti v orgánech společenství vlastníků apod. Zároveň provádějí tyto realitní kanceláře i pečlivou selekci uchazečů podle jednoho či více kritérií, která si majitel nemovitosti stanovil a které tyto kanceláře důvěrně znají. A většinou i garantují investorovi, že jimi vybraný nájemce v bytě vydrží nejméně dvanáct měsíců.

„Profesionální“ realitní investoři zkrátka požadují úplnou péči a flexibilitu, maximálně osobní přístup založený na důvěře a čestnosti. A je logické, že takovýto přístup jim nemohou nabídnout takové realitní kanceláře, jež každý den kontaktují stovky majitelů stejným automaticky vygenerovaným emailem ve stylu: „Dobrý den, jsem makléřka XY a mám zájemce o Vaši nemovitost…“, kterých vám přistane v emailové schránce hned několik jen pár minut od zveřejnění vašeho inzerátu na jakémkoli realitním serveru.

Pozor na exkluzivitu

Je to úplně jiný typ realitek – zpravidla jde o menší rodinné firmy, často tvořené třeba dvěma nebo čtyřmi makléři, kteří se na tuto činnost specializují a mají v ní dlouholeté zkušenosti. Žádné realitní „rychlokvašky“ se čtrnáct dnů starým živnostenským listem.

Rozhodně ze zásady nevyžadují od majitele žádnou exkluzivitu ve smyslu, že pokud by si snad majitel pronajal nemovitost sám, náležela by i v takovém případě realitní kanceláři provize. Pokud vám někdy nějaký makléř bude tvrdit, že „exkluzivita je podmínkou spolupráce“ a že je to „v zájmu zachování kvality poskytovaných služeb“, hned a bez přemýšlení takového makléře pošlete tam, odkud přišel.

Vy jste investor a už jen uzavření exkluzivní smlouvy s realitní kanceláří je pro vás zvýšením rizika vaší investice. Ať už v případě, že si nemovitost „pod exkluzivitou“ náhodou dokážete pronajmout sami, nebo třeba v situaci, kdy se vám zájemce dodaný realitní kanceláří nebude líbit a nebudete s ním chtít smlouvu uzavřít.

Dobrá realitka na doporučení

Pokud se ptáte, kde takovou spolehlivou realitní kancelář pro správu svého portfolia hledat, tak bohužel žádný obecný návod neexistuje. Tyto realitní kanceláře totiž nemají potřebu masivně inzerovat, nepředhánějí se v automaticky exportovaných nabídkách na realitních serverech a neloví nebohé ovce (= potenciální klienty) přes emailové roboty, kteří spamují emailové schránky majitelů s nabídkou „vhodného zájemce o vaši nemovitost“.

Informace o nich se šíří takřka výhradně na bázi osobních doporučení a například o klienty, kteří disponují jen jedním nebo dvěma byty k pronájmu, mnohdy ani nemají zájem. Mají třeba jen několik jednotek nebo desítek stálých a velmi bonitních klientů, kterým obhospodařují portfolio čítající klidně několik stovek nemovitostí. A nestarají se jim jen o pronájmy, ale často také o případné prodeje a nákupy jiných nemovitostí. Prostě pro své klienty dělají kompletní portfolio management.

Za ušetřený čas se platí

Každopádně je třeba si uvědomit jednu věc. Rozhodnete-li se delegovat pronájem vaší nemovitosti kvalitní realitní kanceláři, bude vás ušetřený čas něco stát. U výše popsaných seriózních realitních kanceláří, které poskytují kompletní služby, v zásadě existují dva modely spolupráce.

Buď jednorázová provize zpravidla ve výši poloviny až jednoho měsíčního nájemného, nebo kombinace jednorázové provize a pravidelného měsíčního „paušálu“ vyplývajícího z dohody, kdy si majitel-investor stanoví určitý výnos z nájemného, který si přeje pobírat, a realitní kancelář například dokáže daný byt pronajmout třeba ještě o pár stovek měsíčně dráž.

Jaké vlastnosti zvyšují bytu jeho hodnotu?

Pokud vybíráte nový byt, pak jistě chcete za svoje peníze získat maximální přidanou hodnotu. A to ať už jde o byt pro vaše vlastní bydlení, a nebo o byt určený k pronájmu, kdy budete mít šanci získat z něj vyšší výnosy a rychleji najít nájemníky. Případně lze takový byt i dráže prodat, pokud dokážete tuto přidanou hodnotu správně komunikovat dalším zájemcům.

Není byt jako byt

Je zřejmé, že na trhu je možné nalézt za podobné ceny takové byty, které mají i určité další výhody navíc oproti ostatním bytům. Co mezi tyto výhody patří? Dívejte se zejména po následujícím:

970x210-vybiramebyt-2

Terasa nebo předzahrádka – alespoň balkon je nutným minimem, ale lze nalézt i byty, které se prodávají za srovnatelné ceny a místo malého balkonu disponují velkou terasou nebo rozlehlou předzahrádkou. Přesně za tyto bonusy jsou ochotni nájemci nabídnout vyšší nájemné a na byt se vám přihlásí mnohem více zájemců.

Výhled – každý se asi raději dívá z okna nebo z balkonu na město či do zeleně než do oken protějšího domu. Máte-li volbu mezi bytem se zajímavým výhledem a s výhledem do protější budovy či na vnitroblok nebo je-li rozdíl v cenách obou bytů do dvaceti tisíc, volte raději ten s hezčím výhledem. Platí totéž, co u terasy nebo předzahrádky – byty s výhledem jsou atraktivnější a přihlásí se vám na ně více zájemců.

Metro – jasnou výhodou v pražských podmínkách je, pokud se byt nachází v pěší dostupnosti metra. Bohužel – developeři si toho jsou vědomi a většinou platí, že byty na metru nesmyslně předražují. Stojí-li třicetimetrová garsonka pět minut cesty od metra 1,5 milionu a ta přímo na metru o 200 tisíc více, nekupujte ji. Byt na metru pronajmete maximálně o pětistovku dráž a takové navýšení kupní ceny se vám tedy nevyplatí. Naopak, stojí-li stejně nebo jen o 50 tisíc více, kupte raději byt na metru. V každém případě dobrá dostupnost i jinými prostředky MHD je u bytu rozhodně výraznou výhodou.

Oddělená kuchyně – z pohledu architektonického řešení bytu je pro nájemce vždy atraktivnější, pokud dispozice umožňuje optické oddělení kuchyňského koutu. Budete-li volit mezi bytem s kuchyní podél stěny směrem do obytného prostoru nebo s kuchyní tzv. „zapadlou“, tedy za rohem ve výklenku, vždy volte kuchyni za rohem.

Sklep – pokud je v ceně bytu zahrnut i sklep, je to příjemný bonus navíc. Sklepy u novostaveb jsou čisté a suché, lze je tedy plnohodnotně využívat. Podobné je to pak i s garáží.

V neposlední řadě je potřeba říci, že byty v osobním vlastnictví mají výrazně vyšší hodnotu než byty družstevní – více na toto téma najdete v článku Družstevní vlastnictví? Samá rizika a výhod pramálo.

Družstevní vlastnictví? Samá rizika a výhod pramálo

Inzeráty realitních kanceláří obvykle u každého bytu uvádějí zkratku OV, případně DV. V tomto článku poradíme, v čem se liší osobní a družstevní vlastnictví, a jaké z toho pro případného kupce vyplývají důsledky.

Investujete do realit nebo kupujete svůj první byt? Naše články jsou inspirovány bestsellery Evžena Korce, které si můžete zakoupit i online.

Pokud uvažujete o koupi bytu v družstevním vlastnictví, máme pro vás hned důležitou radu: Nedělejte to! Družstevní vlastnictví představuje obrovské riziko už jen z toho důvodu, že své peníze investujete do cizího. Svůj největší rozvoj prožívalo v období socialismu, kdy bylo alternativou k nedostupnému vlastnickému bydlení. Dnes byste ale koupí družstevního bytu vyměnili svůj vlastní majetek (peníze) za majetek „společný všem členům družstva“. A to se všemi nevýhodami, které z toho plynou.

Vaše vlastnická práva jsou omezena

Byt v družstevním vlastnictví fakticky nepatří kupujícímu, patří družstvu. Kupující má pouze právo byt užívat v souladu se stanovami družstva. Na stanovách družstva se ale musí shodnout jeho většina.

970x210-vybiramebyt-2

Přebíráte za družstvo rizika

Vaším bytem ručí družstvo za úvěr, který si vzalo. Vlastník družstevního bytu tak o něj v případě úplného kolapsu družstva (např. dlouhodobého neplacení nájemného u většího počtu bytů) může přijít, i když sám své závazky plnil bez problémů.

Družstvo vám mluví do pronájmů

Vlastníkem bytu nejste vy, ale družstvo. Ke všem svým krokům tedy musíte mít souhlas družstva. Chcete-li například byt pronajmout, potřebujete k tomu souhlas družstva.

Absolutní rovnost hlasů působí třenice

Podle zákona platí v družstvu absolutní rovnost všech hlasů. Pokud tedy vlastníte např. mezonetový družstevní byt o rozloze 115 m2 a k němu ještě 2 garážová stání a sklípek, má váš hlas v družstvu úplně stejnou váhu jako hlas majitele třicetimetrové garsonky v přízemí. V situaci, kdy každý hlasuje především v souladu se svými vlastními zájmy, mohou mezi jednotlivými členy vznikat neshody a třenice.

Smiřte se s horší likviditou bytu

Družstevní byt je výrazně hůře prodejný na volném trhu, což vám potvrdí každý zkušený realitní makléř. Tržní cena je obvykle významně nižší než u bytu v osobním vlastnictví a doba, než se byt prodá, naopak delší. Družstevní byty jsou hůře likvidní.

Nelze jej financovat hypotékou

Právě proto, že družstevní byt nepatří vám, ale družstvu, neposkytne vám na jeho koupi banka hypotéku. Zpravidla bude požadovat ručení jinou nemovitostí, nebo vám možná půjčí, ale za krajně nevýhodný úrok.

Ilustrujme si to, jaké situace mohou v družstvu nastat, na praktickém příkladu. Převládne-li například mezi členy družstva názor, že obyvatelé v domě by se v zájmu vyšší bezpečnosti neměli příliš často měnit, a právě krátkodobé pronájmy na dobu 1–2 let toto způsobují, může družstvo tržní pronajímání svých bytů zakázat. Vy s tím pak nic nezmůžete a musíte toto rozhodnutí respektovat, protože družstvu patří všechny byty.

Obdobně se může například družstvo shodnout na v dnešní době již téměř absurdních pravidlech. Například na tom, že ti členové, kteří své byty tržně pronajímají, musejí část z těchto peněz odvádět do rozpočtu družstva např. jako kompenzaci za zhoršenou bezpečnost v domě.

Naproti tomu u osobního vlastnictví vám nikdo nemá právo do vašich rozhodnutí mluvit, dokonce ani v případě, že se rozhodnete svůj investiční byt pronajmout třeba podnikavým slečnám na zřízení erotického privátu.

Odlišný způsob financování pro někoho výhodou

Jedinou výhodou družstevního bydlení, kterou ocení jen velmi úzký okruh zájemců, může být odlišný způsob financování. U družstevních bytů se často splácí tzv. anuita a tím pádem není potřeba platit celou cenu naráz. Tím, že kupující složí v hotovosti pouze část kupní ceny v rozmezí 25–30 % a zbytek kupní ceny je pak financován úvěrem, který si bere družstvo, nemusí kupující prokazovat výši svého příjmu a namísto splátek hypotéky platí družstvu každý měsíc pevně stanovené nájemné. V případě družstevního bytu také odpadá nutnost platit daň z převodu nemovitosti.

Tato forma koupě tak může být atraktivní pro lidi, kteří by na hypotéku podle objektivních bankovních kritérií nedosáhli, např. pro živnostníky, kteří se již několik let záměrně pohybují účetně ve ztrátě nebo pro lidi disponující pouze penězi v hotovosti a žádným oficiálním příjmem. Otázkou je, jak kvalitními sousedy takoví lidé v dlouhodobém horizontu budou.

Zvažte tedy sami, zda je koupě bytů zatížených omezením základních vlastnických práv tou správnou formou investice.

Další rady při výběru vhodného typu bytu najdete v článku Je výhodnější investovat do většího, nebo menšího bytu?

Je výhodnější investovat do většího, nebo menšího bytu?

Investiční nákup bytu je asi nejlepší formou, jak s co nejmenším rizikem zhodnotit své peníze. Není proto divu, že stále více lidí nakupuje nemovitosti, aby je pak výhodně pronajímali dalším zájemcům o bydlení. Investici do bytu je ale potřeba důkladně promyslet a kromě jiného je nutné zvážit, zda se více vyplatí koupit menší, či větší bytovou jednotku. V tomto případě je odpověď poměrně jednoduchá.

Hledáte velký a luxusní byt? Na našem webu jsme připravili prezentaci bytů, které si na luxus nehrají, ale nabízí nekrásnější výhled v Praze!

Všechny plusy hovoří totiž pro menší byty. Tím zásadním kritériem je pochopitelně relativní výše výnosu a likvidita. Dobře nakoupené malé byty o dispozicích 1+kk a 2+kk umožňují pohodlně dosáhnout výnosu ve výši nejméně 5 % ročně. U větších bytů se výše výnosu se zvyšující se pořizovací cenou adekvátně snižuje. U bytů 3+kk obvykle dosahuje 3,5–4,5 %, u větších bytů klesá dále k 3–4 %.

Malý byt snáze prodáte

Obdobně je to s likviditou. Pokud budete kdykoli v budoucnu potřebovat najednou větší peněžní obnos, vězte, že malé byty ve velkých městech vždy rychleji a snáze prodáte. Často velmi rychle a výhodně prodáte takový byt i s případnou hypotékou, protože sítem banky pro relativně nízkou hypotéku s dobře vyjednaným úrokem projde mnohem více zájemců. Naopak pro větší byt zatížený vyšší hypotékou můžete shánět zájemce několik měsíců, klidně i déle než rok. Nebo budete muset výrazně zlevnit. Pozor také na rizika spojená s družstevními byty.

970x210-vybiramebyt-4

Poměrně zajímavých výnosů srovnatelných a často i převyšujících malé byty můžete dosáhnout, pokud větší byt pronajmete po pokojích např. pro studentské spolubydlení se společnou kuchyní a sociálním zařízením. Pro takovou strategii se ale hodí spíše nezrekonstruované starší cihlové a panelové byty, protože pronájem zájemcům tohoto typu vede k mnohem rychlejšímu opotřebení bytu a poškození vybavení.

Riziko spojené s neplacením a fluktuací nájemců je také vyšší. Pokud jste nějakou shodou okolností levně přišli ke staršímu a většímu bytu, určitě jej nabídněte pro spolubydlení studentům. Pokud ale chcete začít investovat „na zelené louce“, zaměřte se spíše na malé byty v novostavbách, které snadno pronajmete poměrně bonitním zájemcům.

Místo jednoho 3+kk raději dvě garsonky

Malé byty mají vedle nejvyššího relativního výnosu ještě jednu velkou výhodu. Tou je diverzifikace rizika. Jak teritoriálního, tak i z pohledu cashflow (tedy faktického toku financí do vaší kapsy). Pokud máte k dispozici například 1,5 milionu v hotovosti a váháte, zdali investovat do jednoho bytu 3+kk okolo 70 m2 za pořizovací cenu 3 miliony korun, nebo do dvou třicetimetrových garsonek po 1,5 milionu, zvolte určitě druhou možnost. Vaše hypotéka bude tak jako tak činit 1,5 milionu, ale ze dvou malých garsonek získáte zhruba 15–16 tisíc korun měsíčně z nájemného, zatímco menší byt 3+kk pronajmete jen za 12–14 tisíc.

Když vám třeba nájemník přestane platit nebo nájem ze dne na den ukončí, jste v případě většího bytu najednou bez příjmu a investiční hypotéku musíte financovat ze svého do doby, než najdete jiného nájemce. Naproti tomu u dvou garsonek můžete velkou část vaší investice (a při dobře nastaveném financování dokonce i celou investici) dále financovat z příjmů jen z jednoho bytu. O snazším případném prodeji menšího bytu a jeho tendenci rychleji zvyšovat svou tržní hodnotu jsme si již pověděli.

Snižují se rizika

Jak jsme si ukázali v předchozích článcích, rozhodujícím faktorem pro hodnotu nemovitosti v dlouhodobém horizontu je lokalita. A ta se samozřejmě v čase mění. Koupíte-li dva menší byty ve dvou různých lokalitách, snižujete tím i riziko, že hodnota vaší nemovitosti skokově poklesne například v důsledku negativní změny lokality, kterou vy nemůžete ovlivnit. Například tím, že se v okolí vašeho bytu postaví dálnice nebo spalovna odpadů.

Hodnota malého bytu v takovém případě poklesne rozhodně méně než většího rodinného. Protože malé byty jsou často svými nájemníky používány především jako noclehárny, zatímco do velkého bytu u spalovny se asi nenastěhuje žádná rodina, aby v něm vychovávala své děti. Malé byty tedy přinášejí i snížení teritoriálního rizika.

Chraňte se kaucí

Snad jediným negativem malých bytů je relativně častější střídání nájemníků. Průměrná doba jednoho pronájmu malometrážního bytu obvykle osciluje okolo jednoho až dvou let. V horším případě nájemce nevydrží často ani rok. Je to logické – pokud pronajmete větší tří nebo čtyřpokojový byt například rodině, velmi pravděpodobně se jim nebude chtít další rok měnit bydliště.

Děti budou zapsány v místní škole, školce nebo u lékaře, rodiče budou zvyklí na místní dopravu, služby a obchody apod. Naproti tomu nájemce v malých bytech zpravidla nic takového nedrží, jakmile například změní práci, která je nově v jiné části města, okamžitě se odstěhují a hledají jiný malý byt k pronájmu tam.

To, abyste v případě náhlého ukončení nájmu nebo jeho neplacení nebyli ani krátkodobě v mínusu, lze ale velmi dobře smluvně zajistit a pojistit kaucí.

Výhody vlastního bydlení aneb proč nebydlet v nájmu

Bydlet ve vlastním, nebo v podnájmu? To je asi vůbec první otázka, která napadne každého, kdo se vážněji zabývá svým budoucím bydlením. Jak vyřešit toto dilema?

Pravda je, že vlastnické bydlení získává v posledních letech, a dokonce už celých desetiletích na popularitě. A zdaleka nejen v České republice. Jde o fenomén příznačný pro celou řadu hospodářsky vyspělých zemí, což dokládají i studie OECD.

Stát vás ve vlastním bydlení podpoří

Jedním z hlavních důvodů je, že vlády řady ekonomicky vyspělých zemí vlastnické bydlení protěžují před bydlením nájemním. A to prostřednictvím daňového zvýhodnění. To se týká i České republiky. Stát totiž podporuje vlastnické bydlení možností odečíst z daňového základu zaplacené úroky. Také úroky u hypoték jsou nyní na historicky nejnižší úrovni a často vás měsíční splátka vyjde levněji než měsíční platba nájmu. I proto je vlastnické bydlení stále oblíbenější.

Proč vlastně vyspělé státy vlastnické bydlení tak štědře podporují? Existují čtyři klíčové důvody:

970x210-vybiramebyt-5

Zaprvé, financování vlastnického bydlení, často ve formě hypotéky, vede domácnosti k určité disciplinovanosti ve svém hospodaření. Splátky hypotéky lze totiž chápat jako zpětně vytvářené úspory. Disciplínu přitom vynucuje banka, která hypotéku poskytla a která dohlíží na to, že příjemce splácí včas smluvené peníze. Vědomí toho, že je třeba každý měsíc odvést bance většinou nemalou část rodinného rozpočtu, tlumí marnotratné nálady a vede k prozíravějšímu hospodaření: místo alkoholu, cigaret či kabelek se musí myslet na splátky.

Zadruhé, veřejně financovaný penzijní systém ve své stávající podobě je neudržitelný v celé řadě ekonomicky vyspělých zemí, včetně České republiky. Vlastnické bydlení tak hraje stále důležitější roli v udržování určitého životního standardu právě u lidí, kteří odcházejí do penze. Už nyní je to patrné v zemích jako Austrálie či Japonsko. A v následujících letech a desetiletích půjde o stav celkem běžný v řadě dalších vyspělých států, opět včetně České republiky.

Zatřetí, děti rodičů, kteří bydlí „ve vlastním“, zpravidla dosahují lepších výsledků ve škole a i jejich chování je obvykle vytříbenější. Jde o výsledek místopisné „ukotvenosti“ (projevující se třeba možností najít si opravdu dobré, trvalé kamarády), která bývá s vlastnickým bydlením spjata a která pozitivně působí na dětskou duši.

S tím souvisí i čtvrtý důvod. Na psychiku (nejen dítěte) nemusí negativně působit jen častější stěhování, ale i frekventované střídání sousedů. Oblasti s vysokým podílem lidí bydlících „ve vlastním“ vykazují stabilnější sousedské vztahy. Lidé jsou tam zároveň zaangažovanější v dlouhodobém rozvoji oblasti a zasazují se tak například, aby měli ve svém okolí více zeleně. To v konečném důsledku vede ke zkvalitnění úrovně bydlení a vlastně i ke zvýšení ceny příslušných nemovitostí. Naproti tomu lidé, kteří užívají nájemní bydlení, uvažují spíše krátkodobě a o nějaký dlouhodobější rozvoj svého okolí se nestarají. Proč také, když za rok nebo za dva mohou bydlet zase úplně někde jinde.

V ČR je o bydlení ve vlastním zájem

Bez zajímavosti není ani to, že v řadě bývalých socialistických či postsovětských zemí přetrvává vysoký podíl vlastnického bydlení. Ten má na svědomí privatizace státního, resp. obecního bytového fondu.

Nejen investicím do nemovitostí, ale i jejich efektivnímu využití formou pronájmu se věnují knihy Evžena Korce, z kterých čerpáme v našich článcích. Můžete si je zakoupit online.

Ta po pádu železné opony probíhala a někde dosud probíhá, za poměrně výhodných podmínek z hlediska nabyvatelů nemovitostí, často stávajících nájemníků. Takovouto příležitost lidé na západ od železné opony prostě nedostali (nemovitosti tam ale předtím ani nikdo neznárodňoval).

Důležité je uvědomit si hlavně následující. I když se na první pohled může zdát, že vysoký podíl vlastnického bydlení nemusí být z hlediska ekonomiky jako celku vůbec výhodný (protože země s nejnižšími podíly patří k těm vůbec hospodářsky nejsilnějším v Evropě, zatímco státy s nejvyššími podíly je spíše jen dohánějí), pravda je docela jinde. Trendem doby je zkrátka a dobře růst popularity vlastnického bydlení napříč ekonomicky vyspělým světem. Výhody vlastnického bydlení prostě předčí jeho nevýhody.

Nelze říci, že vlastnické bydlení nemá i svá potenciální negativa, myšleno nyní především z hlediska ekonomiky jako celku. Je zřejmé, že lidé, kteří vlastní nemovitost třeba v jednom určitém městě či kraji, budou méně ochotní stěhovat se za prací do města či kraje jiného, než ti, kteří bydlí v pronájmu. Podle některých teorií tedy vlastnické bydlení zvyšuje celkovou nákladnost stěhování se za prací, čímž přispívá k znepružnění trhu práce a tedy ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Stát by si vlastně v takovém případě dával daňovým zvýhodněním financování vlastnického bydlení gól do vlastní branky.

Trh s vlastním bydlením v Česku ovládá Praha

Alespoň v České republice se však výše uvedená hypotéza nepotvrzuje. Podíl vlastnického bydlení nemá na mobilitu obyvatel a tedy ani na míru nezaměstnanosti v krajích ČR vliv.

Jedním z možných vysvětlení tohoto závěru může být to, že český trh nemovitostí je specifický. S mírnou nadsázkou lze totiž říci, že trh nemovitostí u nás, to je Praha, pak dlouho nic, pak Praha, pak dlouho nic, pak Praha a zase pěkně dlouho nic, a potom teprve Brno. A to i přes skutečnost, že byt si obyvatel Prahy průměrně našetří za 6,5 roku, v Ústeckém kraji postačí při zamýšlené koupi bytu spořit jen 1,87 roku a v Kraji Vysočina lze „rozbít prasátko“ po zhruba šesti letech – a máte za to celý dům (na ten byste v Praze šetřili zhruba 20 let).

Tato čísla dobře vystihují, jak moc je pražský trh s nemovitostmi odlišný od stavu ve zbytku republiky. Praha je prostě zřetelné a jedinečné ekonomické centrum země. Kdo jednou bydlí v Praze – ať už jde o rodáka z metropole či mimopražského – a získal tam dobré zaměstnání, toho těžko osloví možnost práce v nějakém jiném městě ČR (výjimky samozřejmě existují). Chuť na vlastnické bydlení tedy může být i z tohoto důvodu obtížněji k zahnání.

Další rady, které se vám budou hodit při výběru nejvhodnější nemovitosti, najdete v článcích Kdy koupit rodinný dům a kdy spíše byt? a nebo také Nový nebo starší byt? Podle čeho vybírat?

Nový nebo starší byt? Podle čeho vybírat?

Řada lidí, kteří se rozhodnou pro koupi bytu, řeší poměrně tradiční dilema: starší nebo nový? V dnešním článku se podíváme na pro a proti obou možností.

Víte, kde čerpáme inspiraci pro naše články? Doporučujeme knihy Evžena Korce o nákupu bytu a investicích do nemovitostí. Zakoupíte online a samozřejmě v elektronické podobě.

Začněme opět tím, co je vždy až na prvním místě, tedy penězi. Zásadní výhodou nového bytu je to, že developer, který jej staví, se vždy ocitá pod určitým tlakem. Cena bytu tedy není většinou vyšroubovaná do neúměrné výše. Developeři musí prodávat desítky až stovky bytů a to by s přemrštěnou cenou bylo velmi obtížné.

Na druhou stranu je jasné, že v některých oblíbených rezidenčních lokalitách se už prostě nové byty vlastně nestaví. Třeba v Praze na Starém a Novém Městě. Tam jsou byty, často z prvorepublikové a starší výstavby, a mají své nezaměnitelné kouzlo a jisté charisma.

Tyto atributy ale pochopitelně něco stojí. Navíc jejich cena je často vyšroubována na maximum možného. A to nezapočítáváme náklady eventuální rekonstrukce a nákladů na energie. Zkrátka a dobře, nejde o novostavbu, kterou pořídíte i se zárukou. Pokud je ale starší byt v lepší rezidenční čtvrti dobře vybraný, představuje pochopitelně i přes svoji vyšší cenu určitou alternativu k novostavbě.

Spočítejte si, zda se levný byt vyplatí

Před čím je ale potřeba varovat, jsou panelákové byty. Při jejich pořízení nezískáte ani kouzlo či charisma prvorepublikové výstavby ani novotou zářící novostavbu. Musíte připočíst náklady na zateplení domu, případně na nové jádro. Pro řadu lidí jsou ale panelové byty stále vítanou alternativou kvůli poměrně nízkým cenám.

Každý si tedy musí spočítat, zda je cena panelákového bytu opravdu na tak nízké úrovni, že se mu vyplatí nemovitost pořídit navzdory všem jejím jasným neduhům.

970x210-vybiramebyt-1

Na sídlištích je řada bytů, které kvalitativně zaostávají za běžným standardem dneška. Proto je jejich cena na trhu poměrně nízká, stejně jako nájemné. To přitahuje právě lidi, kteří nejsou tak společensky začleněni, jak je běžné. Může se tedy stát, že vám noví sousedé udělají ze života peklo. Čím více se těchto lidí do dané lokality bude stěhovat, tím spíše tam budou dále klesat ceny nemovitostí. Je to pak začarovaný kruh.

A jak je to s novostavbami?

Novostavbu si přece jenom pořizují lidé, kteří mají určité prostředky. Nebo mají hypotéku, což znamená, že je banka vyhodnotila jako celkem perspektivní jedince, se stabilním a udržitelným příjmem. V novostavbě tedy máte obvykle jistotu, že vašimi sousedy budou lidé, které budete chtít pozvat třeba na víkendové grilování.

V jaké lokalitě vybírat byt?

Byt vybíráme v lokalitě s dostatečným množstvím zeleně, která není prašná a příliš hlučná. Podmínkou je rozvinutá infrastruktura. V blízké vzdálenosti by měly být obchody a další služby, školka, základní škola. Velkou výhodou je blízkost rozsáhlých zelených ploch umožňujících relaxaci a výhled do okolí.

Důležitá je dopravní vzdálenost do centra, přičemž rozhodující je čas, nikoliv dojezdová vzdálenost. Vhodné jsou lokality v blízkosti metra nebo tramvaje vzdálené cca 3 zastávky ke stanici metra. Vhodné jsou i lokality s hustou autobusovou sítí nebo s vlakovou zastávkou. Většina kupujících preferuje nákup bytu v lokalitě na okraji města, kde je ve srovnání s centrem mnohem větší množství zeleně a není hluk a prach a ceny bytů jsou výrazně nižší. Podmínkou ale opět je, že lokalita je dobře dopravně dostupná.

V jakém poschodí vybírat byt?

Obecně platí, že žádanější jsou byty ve vyšších podlažích, což se zvlášť projevuje, pokud je z domu výhled. Byt mimo přízemí by měl mít balkon nebo terasu. Při koupi bytu ve vyšších poschodích musíme počítat s tím, že někdy nemusí fungovat výtah. To se sice často nestává, ale stát se to může. Byt v přízemí s předzahrádkou je ale velkou výhodou pro majitele psů nebo jiných domácích zvířat.

Jaká je optimální orientace bytu vůči světovým stranám?

Orientace bytu vůči světovým stranám ovlivňuje, jak intenzivně a v jakou denní dobu, bude byt osluněn. Nároky na oslunění se liší u jednotlivých pokojů. Optimální orientace obývacího pokoje je jih, jihozápad nebo jihovýchod. Orientace ložnic je na západ, ale ani orientace na východ nebo jih není podstatnou nevýhodou. Nevýhodou u všech pokojů je orientace na sever vzhledem k tomu, že jsou špatně osluněny.

A co parkování auta?

Nejlepší možností je uzavřená garáž, ať už nadzemní nebo podzemní. Podzemní otevřené parkovací stání je standardní variantou. Vlastní parkovací stání na povrchu je velmi levné ve srovnání s podzemním a představuje velmi vhodnou variantu pro malé byty.

Pokud přemýšlíte nad tím, že byste si místo bytu měli raději koupit rodinný dům, nenechte si ujít článek Kdy koupit rodinný dům a kdy spíše byt? Vliv lokality a dojíždění.

Kdy koupit rodinný dům a kdy spíše byt? Vliv lokality a dojíždění

V dnešním dílu se detailněji podíváme na tradiční dilema zájemců o bydlení. Koupit raději rodinný dům či byt? Za jakých podmínek je vhodné uvažovat o koupi rodinného domu namísto bytu?

Kritéria pro výběr rodinného domu

Pokud se zaměříme na rodinné domy ve velkých městech či na jejich předměstích, pak je to v první řadě pochopitelně otázka dostupnosti financí. Měl bych mít k dispozici několik milionů korun volných prostředků, výrazně více než při koupi bytu. Samozřejmě řeč je o velkých městech, jako je například Praha, situace na venkově nebo v malých městech je zásadně odlišná.

Další otázkou je dopravní dostupnost. Podstatná není dojezdová vzdálenost, ale čas, za který se dá dostat do centra. Ještě důležitější však je lokalita. Ta je v případě rodinného domu to absolutně nejdůležitější.

Ze zkušenosti víme, že když je v blízkosti dané lokality nádherná příroda nebo když uvažovaná nemovitost disponuje pěkným výhledem, jsou lidé ochotni obětovat blízkost stanice městské hromadné dopravy. Navíc, kdo pořizuje rodinný dům, má zpravidla auto či dvě. Takže blízkost autobusové zastávky nebo stanice metra pak není alfou a omegou nákupu.

Atraktivní lokality pro koupi domu

Pokud chceme uvést příklady atraktivních lokalit, obecně jde o místa, která umožňují zdravé bydlení v krásné přírodě. V Praze to jsou například Kbely, Klánovice, Šestajovice, Újezd nad Lesy díky blízkosti Klánovického lesa, Lipence vzhledem k rozsáhlému pásmu brdských lesů nebo Roztoky nedaleko chráněného území Roztocký háj – Tiché údolí.

970x210-vybiramebyt-6

Je bydlení v blízkosti přírody opravdu pro každého?

Položme si ale otázku: Nenasytí se ale lidé v takových lokalitách časem krásy přírody? Nezatouží pak po společenskosti městského života, po blízkosti kin, divadel, nákupních center či kaváren? Psychologové dobře znají fenomén takzvaných zelených vdov.

Nicméně v praxi je tento fenomén spíše o tom, jak si kdo dokáže uspořádat rodinný život. Žena se může cítit osaměle i v centru města. Pravdou je, že lidé si rodinný dům zpravidla kupují hlavně kvůli blízkosti zeleně, čerstvému vzduchu, tichu a klidu. Blízkost obchodů, stejně jako kulturních zařízení, je pro ně druhořadá. Vědí, že auto je v takové lokalitě podmínkou a jsou s tím sžiti. Na městskou hromadnou dopravu nespoléhají. Dopravní infrastruktura je také druhořadá. Což ovšem neplatí o inženýrské infrastruktuře. Ta je zásadní. Musí být kvalitní.

Dům versus byt

U bytů je pak dopravní obslužnost přímo alfou a omegou. Ale opět: ani u bytu nezáleží na dojezdové vzdálenosti, ale na čase, za který se dostanete do centra či zaměstnání. To si lidé často neuvědomují. Podceňují strasti a útrapy spojené s každodenním dojížděním za prací, v odborných kruzích se dokonce hovoří o „paradoxu dojíždění“ – lidé dojíždějí, i když si tím zásadně ničí duševní zdraví a vlastně jim to za to vůbec nestojí.

V řadě případů je fakticky blíže centru byt, který to má na mapě do centra mnohem dále. Platí to pochopitelně pro byty v blízkosti metra. Roli ale hraje také hustota autobusové sítě. Ideální jsou ty lokality, které jsou buď na metru nebo vzdálené tak, aby byly cca tři stanice autobusem od stanice metra nebo zastávky tramvaje. Ale pokud do daného místa jezdí třeba jenom jedna linka autobusu, a to ještě mimo špičku a to jen jednou za hodinu, nebo dokonce za dvě, pak se jedná o nevhodnou lokalitu pro nákup bytu.

Náš tip: Snažíme se být maximálně nezávislí, ale určitě chceme upozornit na naše projekty, které se nachází v blízkosti centra a přesto ve spojení s krásnou přírodou. Stačí se podívat…

Taková lokalita může být dobrá při koupi rodinného domu, ale ne bytu. Lidé, kteří mají byt, mívají třeba jen jedno auto v rodině. A to v odlehlejších místech, bez dostatečné hustoty či frekvence hromadné dopravy, prostě nestačí.

Více na téma výběru bytu najdete i v článku Nový nebo starší byt? Podle čeho vybírat?

Dojíždění, nenápadný zabiják naší spokojenosti

Dojíždění za prací docela nenápadně, ale zato zásadně snižuje naši spokojenost s vlastním životem. Odborníci dokonce hovoří o „paradoxu dojíždění“. Lámou si hlavu nad tím, jak to, že se lidé často rozhodnou pro delší vzdálenost dojíždění, aniž by se jim to vyplácelo – například adekvátně zlepšeným bydlením v nové (byť z místa pracoviště vzdálenější) lokalitě.

Jeden z poznatků odborníků zabývajících se dojížděním například říká, že lidé, kteří do práce dojíždějí 23 minut, musí mít o devatenáct procent vyšší plat, aby se cítili stejně spokojeni, jako kdyby mohli pracovat bez dojíždění, tj. z domova. Tato data platí pro Německo, kde je 23 minut průměrným časem dojíždění, ale jistě celkem dobře vystihují i situaci v ČR.

Z průzkumu společnosti KPMG z roku 2013 plyne, že nejvíce respondentů, 41 procent, dojíždí v ČR za prací 15 až 30 minut. Pro zajímavost, zatímco v roce 2003 dojížděla déle než hodinu tři procenta Čechů, v roce 2013 už to bylo dvanáct procent. Pochopitelně, čím delší je čas dojíždění, tím vyšší musí být ona pomyslná finanční kompenzace.

Víte, že… V projektu EKOCITY Hostivař jste v centru za 20 minut a přírodní park Hostivař-Záběhlice je doslova za rohem?

„Paradox“, který odborníci zatím neumí úplně uspokojivě vysvětlit (jedno z vysvětlení má za to, že lidé předpokládají, že si na delší dojíždění nakonec zvyknou, a nebude tak pro ně psychickou újmou, což ale není pravda – na dojíždění si nikdy úplně nezvykneme), spočívá v tom, že lidé jsou ochotni déle dojíždět, i když jim to zvýšení mzdy nevykompenzuje. Výsledkem je, že jsou ve svém životě dlouhodobě méně spokojení.

Jaké obklady, podlahy či dveře vybrat do bytu?

Pokud si již vybereme byt a máme jasno, co se týče lokality, dispozice a typu bytu, čeká nás zcela nevyhnutelně i výběr interiérových prvků, jako jsou obklady a dlažby, podlahy, dveře nebo i okna.

Podle čeho vybírat obklady a dlažby?

Než se dostaneme k samotným obkladovým materiálům, podíváme se nejprve na samotné stěny. Cihly mají určité výhody, ale ani betonový monolit neznamená zásadní nevýhodu. Má v podstatě stejné parametry, pouze do něj nejde zatloukat skoby a hůře se do něj vrtají otvory pro hmoždinky. Materiál stěny si ale člověk stejně vybrat nemůže. To, co ale podstatné je, jsou obklady a dlažby. U nich platí to, co v případě bytů. Jejich cena není úměrná kvalitě, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Cena obkladů a dlažeb totiž odpovídá velikosti sérií, které výrobce vyrábí, a maržím jednotlivých obchodníků. Když někdo říká, že si koupil drahou dlažbu a že bude určitě kvalitní, možná jenom naletěl trikům obchodníka. Tím neříkáme, že některé drahé dlažby nejsou skutečně pěkné, ale neexistuje přímá úměra mezi cenou dlažby či obkladů a jejich kvalitou. Vlastní kvalita je totiž dána tím, jaká je tvrdost a jaký je otěr. Tyto parametry jsou u většiny vyráběných dlažeb v podstatě stejné.

970x210-vybiramebyt-3

Cenové rozdíly pak způsobuje velikost série, marže obchodníka a design. Obecně platí, že designově opravdu povedené dlažby či obklady jsou často právě ty, které se produkují v menších sériích. To vede k dramatickému zvýšení jejich ceny. Ale z hlediska vlastní kvality je vlastně úplně jedno, zda kupuji levnou nebo drahou dlažbu či obklad.

Jakou do bytu zvolit podlahu?

Většina developerů v současné době používá lamináty třídy 32. Tato třída je původně kancelářská, dnes už ale standardně dodávaná do bytů. Laminát představuje kromě chodeb a koupelen optimální řešení podlahy. Obsahuje z převážné většiny dřevo, ostatní složky jsou různá pojiva. Nejtvrdší dostupná dřeva, třeba dub, v porovnání s laminátem nejsou zdaleka tak tvrdá. Laminát má zkrátka mnohem menší otěr a je tvrdší než třeba právě dub – takže je pro byt absolutně nejlepší variantou.

Například parkety si dnes vybírá minimum lidí. Masivní parkety typu vlysy představují pro byt ne úplně výhodné cenové řešení – vhodné jsou pro luxusní vilu. Jsou náročné na provoz, nesmí se škrábnout. Mají také mnohem menší tvrdost než laminát. I když faktem také je, že v případě poškrábání je lze jednoduše zbrousit.

Pokud je to možné, raději se vyhněte „na oko“ dřevěným podlahám, které si však na dřevo spíše jen hrají. Jde o vícevrstevné podlahy, jichž poslední vrstva má tloušťku pouze několik milimetrů. Tahle poslední vrstva sice nevypadá špatně, ale má tu zásadní nevýhodu, že v okamžiku poškrábání se už nedá zbrousit. Takže buď takovou podlahu musíte používat tak, aby nedošlo k poškrábání, nebo ji po deseti až patnácti letech kompletně vyměnit.

A co okna a dveře?

Pokud jde o okna, dnes jasně převažují okna plastová. Dřevěná jsou vlastně jen designovou záležitostí, nemají žádnou zásadní výhodu. Plastová varianta lépe izoluje, je bezúdržbová, zatímco dřevěná okna bude třeba dříve či později znovu nalakovat. Do běžného bytu je nemá smysl vůbec zvažovat. Pokud chceme, aby plastová okna vypadala jako dřevěná, lze na ně pořídit náležitou fólii. V dnešní době už jsou tyto fólie tak kvalitní, že až na druhé či třetí sáhnutí poznáte, že o skutečné dřevo nejde. Pouhým okem to nepoznáte vůbec.

U dveří je potřeba mít na paměti, že se liší podle typu povrchu. Může to být fólie, laminát nebo dýha. Pro běžný byt je fólie zcela dostačující, výhodou laminátu je skutečnost, že je více odolný proti poškrábání. Dýha představuje designovou záležitost, ale je méně odolná proti poškrábání. Vyrábějí se také masivní dveře, obvykle z tvrdého dřeva, třeba dubu. To je ale opět designový prvek pro luxusní vily.

Pro luxusní vily lze dýhové dveře vřele doporučit, ale pro byt vzhledem k ceně určitě ne. Jednotlivé typy dveří se liší také v řezu. Buď tam je papírová voština nebo dřevotříska. Pro běžný byt sice papírová voština dostačuje, ale dřevotříska představuje mnohem kvalitnější provedení.

Jak vybrat nejvýhodnější hypotéku na váš nový byt?

Pokud plánujete k nákupu vaší nemovitosti využít hypotéku a zjistili jste, že se není čeho obávat (viz článek Proč se nebát koupit si byt na hypotéku?), rozhodně věnujte dostatek času jejímu „vytendrování“. Jedině důkladným výběrem dosáhnete nejnižší úrokové sazby a nejvýhodnějších podmínek vašeho hypotečního úvěru.

Jak na to? Porovnejte nabídky všech bank na trhu. Nejprve se všechno snažte řešit po e-mailu nebo telefonicky, i když vás všichni budou lákat na osobní schůzky. Právě ty jsou zpravidla ztrátou času a také riskujete, že podlehnete trikům vyškoleného prodejce nebo poradce a podepíšete hypotéku, která ve finále zase tak výhodná nebude.

Při „tendrování“ hypotéky nejprve zajděte na domovskou pobočku vaší banky, u níž máte veden běžný účet. Tato banka vás zná a jen nerada o svého dlouholetého klienta přijde, takže je solidní pravděpodobnost, že u ní nakonec také skončíte. Na pobočce své banky pracovníka seznamte se svým záměrem a nechte si udělat nabídku hypotéky. Nehledě na to, jakou nabídku vám udělá a jakými „limitovanými slevami“ z úrokové sazby, které může udělat jen a pouze „tento den“, „do konce týdne“ nebo „jen tento měsíc“ vám bude argumentovat, jeho nabídku nepřijímejte. Nechte si ji vytisknout a konstatujte, že nabízené podmínky pro vás nejsou zajímavé a že se poptáte ještě někde.

Zeptejte se u lídra trhu

Obecně v ekonomice platí, že když má nějaký subjekt na trhu výsadní postavení a nejvíce klientů, zpravidla je to proto, že nabízí nejlepší poměr ceny a kvality. U hypotečních bank to je ta, která je ochotna sestavit i financování na míru. Zajděte tedy i do takové banky a nechte si vypracovat konkurenční nabídku.

Při koupi nového bytu se vyplatí poptat se na hypotéku i u vašeho developera. Pokud jde o silného hráče, bude vám moci nabídnout hypotéku na byt s velmi zajímavými podmínkami a případně může poskytnout i další bonusy, které u banky nemusíte získat.

Použijte internetový srovnávač

Další fází procesu výběru hypotéky je poptávka přes internet. Ušetří vám spoustu času a během několika minut budete mít k dispozici stejné srovnání jako po několika týdnech obíhání nejrůznějších bank.

Na internetových srovnávačích působí větší i menší zprostředkovatelé, kteří prodávají hypotéky ve velkém a dosáhnou tak u bank velmi zajímavé množstevní slevy – ať už formou úlev od nejrůznějších poplatků, velmi nízké úrokové sazby nebo například možnosti splatit každý rok část jistiny předčasně a bez sankcí.

Pro spolehlivé srovnání nabídek vám stačí použít ty největší srovnávače, do nichž je přihlášeno nejvíce zprostředkovatelů. Patří mezi ně srovnávače www.sfinance.cz nebo www.chytryhonza.cz. Naopak se vyvarujte takových, které se na první pohled sice tváří jako nezávislé, ale ve skutečnosti přeprodávají jen produkty jedné nebo několika mála vyvolených bank. Celým smyslem tohoto srovnání na internetu je jediné – získat lepší nabídku, než kterou vám poskytla při osobním setkání vaše banka.

Vraťte se do své banky

Pokud si nechcete zřizovat (a platit za) nový účet u banky, která vám poskytne nejvýhodnější hypotéku, můžete se ještě zkusit vrátit do své banky. Předložte původní nabídku hypotéky a vedle ní nejvýhodnější nabídku, kterou jste vytendrovali na internetu. Suše pracovníkovi banky oznamte, že pokud hypotéku nedorovná, vezmete si ji u konkurence a také do této konkurenční banky přenesete svůj běžný účet, spořicí účet a všechny další produkty, které máte u banky vedeny. Pokud jste u dané banky dlouhodobým klientem, měla by se snažit vyjít vám vstříc. Když se tak nestane, nebojte se klidně banku změnit za tu nejvýhodnější nabídku.